Jak chutná tradice? Prožijte celý rok na Šumavě se dvěma výjimečnými kuchařkami

Kulinářský návrat ke kořenům

Šumava je krajina, která vás chytne za srdce a už nepustí. Nejsou to jen hluboké lesy, tajemná rašeliniště a křišťálově čisté potoky. Je to také region s neuvěřitelně bohatou a specifickou gastronomií, která se po staletí formovala v úzkém sepětí s drsnou, ale štědrou přírodou. Život v této divoké krajině nebyl pro zdejší obyvatele nikdy snadný, o to více si však lidé vážili darů, které jim země poskytovala. Tento úzký vztah se nesmazatelně propsal do místní kultury, folkloru a především do vynikající, poctivé domácí kuchyně.

Dnes se k tomuto bohatému kulinářskému dědictví můžeme vrátit díky spisovatelce a milovnici regionální historie Lucii Kohoutové. Její dvě na sebe volně navazující knihy – Recepty ze šumavské vesnice a Tradiční svátky a recepty ze šumavské vesnice – nejsou jen obyčejnými kuchařkami. Jsou to živé kroniky, které skrze jídlo vyprávějí příběhy staré Šumavy a neměly by chybět v žádné rodinné knihovně.

Kouzlo šumavské přírody na talíři

Základem šumavské kuchyně byla vždy absolutní sezónnost a ohleduplnost k přírodním cyklům. Na jaře, kdy roztál sníh a příroda se probouzela k životu, hospodyně sbíraly první výhonky a bylinky, které se staly základem lehkých jarních polévek. Léto patřilo hojnosti lesa – sbíraly se borůvky, maliny a košíky se plnily hřiby, ze kterých se vařily hutné omáčky nebo se sušily na horší časy. S podzimem přišla doba sklizně, kdy stoly ovládly brambory na tisíc způsobů, křížaly, švestky a samozřejmě zvěřina, která k šumavským hvozdům neodmyslitelně patří.

1. díl: Recepty ze šumavské vesnice – vaření v rytmu ročních období

První kniha z této oblíbené série vás provede celým rokem od jara do zimy. Kuchařka je plná tradičních receptů, které se v místních chalupách předávaly po dlouhá léta z generace na generaci, ale nabízí i svěží inspiraci ze současné kuchyně. Autorka chytře řadí pokrmy podle přirozené dostupnosti sezónních surovin:

  • Jaro: Zabijačkové speciality, jarní polévky a velikonoční pečení mazanců či jidášů.
  • Léto: Lehké pokrmy z bylinkové zahrádky, houbové pochoutky a letní zavařování.
  • Podzim: Vydatná jídla z brambor, příprava zvěřiny a pečení na svatomartinské posvícení.
  • Zima: Hřejivé polévky, štědrovečerní tabule a bujaré masopustní hody.

Kromě pečlivě vyzkoušených postupů kniha obsahuje také poutavé vyprávění o šumavské krajině a tajemné pověsti. Vše je proloženo spoustou nádherných barevných fotografií hotových jídel i dechberoucí přírody.

2. díl: Tradiční svátky a recepty ze šumavské vesnice – oslavy a zvyky

Na obrovský úspěch první knihy navázala autorka volným pokračováním, které se zaměřuje na mnohem hlubší připomenutí svátků, rituálů a lidových tradic. Zatímco první díl tvořil základ každodenní kuchyně, druhý díl je oslavou výjimečných chvil během celého kalendářního roku, kdy byl život horalů protkán přesně danými pokrmy.

Masopust a svatby v třeskutém mrazu Když Šumavu zasypal hluboký sníh, nastal čas odpočinku od polních prací, čas svateb a masopustního veselí. Na stolech se objevovala vydatná masitá jídla a sladkosti, které měly dodat energii. Tradiční masopustní pohoštění zahrnovalo nadýchané koblihy, boží milosti a vydatné pečínky, které voněly celou chalupou, zatímco venku řádily maškary.

Velikonoce a vítání jara S příchodem jara měla Šumava hluboký duchovní rozměr umocněný slavnými pašijovými hrami. Kulinářsky to znamenalo tvarování sladkých jidášů, pečení velikonočních beránků a přípravu jarních nádivek plných čerstvých mladých kopřiv. Kniha detailně mapuje i svatodušní svátky (Letnice) spojené s otvíráním studánek nebo prastarý zvyk zvaný Konopická.

Podzimní posvícení a vůně hnětynek Konec léta a podzim se nesly ve znamení dožínek (dovázaná) a posvícení. Hospodyně pekly legendární šumavské hnětynky – nádherně zdobené sladké pečivo z křehkého těsta. K hlavnímu chodu patřila husa se zelím, ale také stará selská jídla jako byl šmorn či šterc, která zasytila každého pracanta.

Kouzlo šumavských Vánoc Zima se neobešla bez dlouhých večerů u přástek, kde se dralo peří, předl len a vyprávěly se tajemné příběhy o bludičkách. Kniha detailně odhaluje, co patřilo na starodávný vánoční stůl – od speciálních polévek až po pečení perníčků, voňavých vánoček a cukroví z dostupných surovin, ořechů a medu.

Proč šumavská kuchyně a tradice tak táhnou?

Šumavská gastronomie je postavena na naprosté poctivosti. Lucie Kohoutová nenechává nic náhodě a všechny suroviny zpracovává s obrovským respektem k historii. Každý recept pečlivě vyzkoušela a upravila tak, aby byl snadno proveditelný i v dnešních moderních podmínkách, aniž by ztratil cokoliv ze své autenticity.

Obě knihy jedinečným způsobem spojují kulinářský zážitek s kulturním dědictvím. Jsou naprosto ideálním čtením pro milovníky regionální historie, zapálené kuchaře i turisty, kteří na Šumavu jezdí za odpočinkem a chtějí si kousek její atmosféry odvézt domů.

Často kladené otázky (FAQ)

Kdo je autorkou těchto šumavských kuchařek? Autorkou je Lucie Kohoutová, která dlouhodobě zkoumá šumavskou historii, gastronomii a zvyky. Své recepty poctivě testuje a propojuje je s autentickými příběhy, pranostikami a lidovou slovesností tohoto drsného, leč krásného regionu.

Musím si koupit obě knihy, nebo fungují samostatně? Obě knihy fungují naprosto samostatně. První díl je ideální jako základní průvodce sezónním vařením od jara do zimy. Druhý díl jde více do hloubky lidových tradic a slavnostních pokrmů vázaných na konkrétní sváteční dny v roce. Společně však tvoří dokonalý a ucelený celek.

Jsou ingredience do receptů běžně dostupné v dnešní době? Rozhodně. Šumavská kuchyně vychází ze selského základu. Všechny suroviny jako jsou brambory, kořenová zelenina, mouka, houby, vejce, maso či med seženete v každém běžném obchodě nebo na farmářských trzích. Nejtěžší surovinou na sehnání může být kvalitní zvěřina, tu však obvykle pořídíte u ověřených řezníků.

Co znamenají názvy jídel jako šmorn nebo hnětynky? Jedná se o tradiční regionální názvy pro typické šumavské pochoutky. Hnětynky jsou zdobené sladké pečivo pečené k podzimnímu posvícení. Šmorn a šterc jsou naopak prostá, ale velmi sytá selská jídla (založená nejčastěji na bramborách nebo trhaném těstě), která tvořila naprostý základ jídelníčku šumavských horalů.

Jsou v knihách recepty na vánoční cukroví? Ano, obě publikace se věnují Vánocům velmi podrobně. Najdete v nich staré vánoční pranostiky, tradiční štědrovečerní jídla, vánočky, perníčky i specifické druhy cukroví, které se na Šumavě dříve s láskou pekly.

Najdu v knihách i vyprávění a pověsti, nebo jen recepty? Knihy jsou záměrně koncipovány jako prolínání kulinářského a kulturního světa. Recepty jsou bohatě proloženy vyprávěním o šumavských zvycích, obřadech, starých pranostikách a tajemných pověstech, které se dříve na chalupách předávaly ústně z generace na generaci.

Kde si mohu obě knihy objednat? Knihy Recepty ze šumavské vesnice a Tradiční svátky a recepty ze šumavské vesnice si můžete objednat v eshopu Nakladatelství Dona.


Který z těchto tradičních šumavských pokrmů vyzkoušíte ve své vlastní kuchyni jako první?