Lev v srdci, beránek v duši - příběh leonbergera

Existují psí plemena, která vás zaujmou na první pohled. A pak existuje leonberger – plemeno, které vás uchvátí navždy.

Příběh leonbergera začíná v první polovině 19. století v německém městě Leonberg poblíž Stuttgartu. Byl to Heinrich Essig, místní obchodník se psy a vášnivý kynolog, kdo si dal za cíl vyšlechtit psa, který svým vzhledem připomene lva – symbol ve znaku města Leonbergu. Nebyl to však jen estetický rozmar. Essig chtěl vytvořit psa, který bude zároveň krásný, silný, pracovitý a přátelský.

Ke křížení použil tři velká a ušlechtilá plemena – bernardýna, novofundlandského psa a pyrenejského horského psa. Výsledek předčil všechna očekávání. Vzniklo plemeno, které v sobě spojilo mohutnost bernardýna, vodní odolnost a klidnou povahu novofundlandského psa a eleganci pyrenejského horského psa. Leonberger byl rychle oblíben u evropské šlechty a královských dvorů – chovali ho například Napoleon III., císař Napoleonův synovec, princ z Walesu nebo ruský car Alexandr II.

Dnes je leonberger uznáván Mezinárodní kynologickou federací (FCI) pod číslem standardu 145 a jeho popularita v Evropě – včetně České republiky a Slovenska – rok od roku roste.

Povaha leonbergera je jeho největším pokladem. Pokud jste čekali, že tak velký a impozantní pes bude dominantní, tvrdohlavý nebo těžko zvladatelný, leonberger vás příjemně překvapí. Toto plemeno je totiž pověstné svou mimořádnou citlivostí, klidem a laskavostí.

Leonberger je psem, který žije pro svou rodinu. Miluje přítomnost lidí, nesnáší osamělost a dokáže být překvapivě empatický – jako by vycítil, kdy jste smutní, unavení nebo potřebujete povzbudit. Není náhodou, že leonbergeři patří mezi nejoblíbenější canisterapeutické psy – jejich přítomnost sama o sobě uklidňuje, hřeje a léčí.

S dětmi jsou leonbergeři trpěliví až andělsky. Nechají se tahat za srst, šplhat po sobě, obejmout ze všech stran – a přitom zůstanou klidní a spokojení. Se seniory jsou jemní a ohleduplní. K cizím lidem jsou rezervovaní, ale nikdy agresivní. A přece – pokud by jejich rodině hrozilo nebezpečí, dokáže se z beránka stát lev. Ochranářský instinkt mají leonbergeři hluboce zakořeněný, jen ho málokdy potřebují projevit.

Ano, někdy se bojí bouřky. Nebo vysavače. Nebo plastového pytlíku, který zašustí ve větru. A to je přesně to, co na leonbergerech milujeme – jejich upřímnost a autenticita. Nejsou to stroje. Jsou to osobnosti.

Chovat leonbergera není pro každého. Není to proto, že by byl nebezpečný nebo nevychovaný – právě naopak. Ale je to velký pes ve všech ohledech, a to přináší specifické nároky, které je třeba předem dobře zvážit.

Leonberger potřebuje prostor. Ideálně dům se zahradou, kde se může volně pohybovat. Není to pes do malého bytu – i když se s dostatkem pohybu venku dokáže přizpůsobit různým podmínkám. Denně potřebuje minimálně dvě delší procházky, ideálně s možností volného pohybu v přírodě. Miluje vodu – plavání je pro něj radost i skvělý způsob pohybu šetrný ke kloubům.

Leonberger je inteligentní pes, který se rád učí – ale má svou hrdost. Tvrdé metody výcviku jsou u něj kontraproduktivní. Reaguje na pozitivní motivaci, trpělivost a konzistenci. Klíčová je včasná socializace – štěně leonbergera by mělo od útlého věku poznávat různá prostředí, lidi, zvuky a situace, aby vyrostlo v sebevědomého a vyrovnaného psa.

Bohatá, hustá srst leonbergera je krásná – ale vyžaduje pravidelnou péči. Česání několikrát týdně je nutností, zejména v době línání, kdy leonberger mění srst ve velkém. Kdo chce mít doma leonbergera, musí počítat s tím, že srst najde úplně všude – na gauči, v jídle i ve slavnostním oblečení. A naučí se to milovat.

Jako velké plemeno má leonberger specifické nároky na výživu. Štěňata musí růst pomalu a kontrolovaně, aby se správně vyvíjely kosti a klouby. Dospělí psi potřebují vyváženou stravu přizpůsobenou jejich věku, hmotnosti a aktivitě. Ať už zvolíte kvalitní granule, BARF nebo vařenou stravu – vždy konzultujte jídelníček s veterinářem nebo výživovým poradcem pro psy.

Leonberger je bohužel plemenem, které trpí některými závažnými zdravotními problémy. Zodpovědný chovatel i majitel by o nich měl vědět, aby mohl svého psa co nejlépe chránit.

Dysplazie kyčelního a loketního kloubu (DKK/DLK) je u velkých plemen relativně častá. Správná výživa, přiměřená zátěž v mládí a pravidelné rentgenové kontroly jsou základem prevence.

Leonbergerská polyneuropatie (LPN) je geneticky podmíněné onemocnění nervového systému, které se projevuje poruchami pohybu a koordinace. Zodpovědní chovatelé testují své chovné jedince na přítomnost genů zodpovědných za toto onemocnění.

Nádorová onemocnění jsou bohužel u leonbergerů relativně častá, podobně jako u jiných velkých plemen. Pravidelné veterinární prohlídky a včasná diagnostika jsou klíčové.

Průměrná délka života leonbergera je 8–10 let – méně než u malých plemen, ale každý rok strávený s tímto výjimečným psem stojí za to.

Leonberger není jen ozdobou obývacího pokoje. Je to všestranný pracovní pes s bohatou historií i moderním uplatněním.

🌊 Vodní záchranářství – leonbergeři jsou přirozenými plavci a historicky byli využíváni k záchraně tonoucích. Dodnes se účastní záchranářských soutěží a výcviku.

🛒 Drafting (tahání vozíku) – silný a vytrvalý leonberger byl tradičně využíván jako tažný pes. Dnes je drafting oblíbeným sportem, který rozvíjí sílu i spolupráci psa s majitelem.

❤️ Canisterapie – díky své empatii, klidné povaze a přátelskosti jsou leonbergeři ideálními canisterapeutickými psy. Navštěvují nemocnice, domovy seniorů, školy i dětské domovy.

🏆 Výstavy – leonberger je na výstavním ringu doslova magnetem. Jeho majestátní vzhled a sebevědomý pohyb okouzlují rozhodčí i diváky. V České republice pořádá výstavy a klubové akce Klub leonbergerů České republiky (KLČR).

🎓 Obedience a agility – inteligentní leonbergeři zvládají i sportovní kynologické disciplíny, i když jejich přirozenou doménou je spíše práce a spolupráce než rychlost.

Leonberger si v České republice buduje stále silnější pozici. Klub leonbergerů České republiky (KLČR) sdružuje chovatele, majitele a příznivce tohoto plemene a pořádá výstavy, bonitace, zdravotní testy i vzdělávací akce. Česká chovatelská zařízení se mohou pochlubit psy, kteří obstojí i na mezinárodním poli.

Pro všechny, kdo chtějí o leonbergerovi vědět víc – ať už před pořízením štěněte, nebo jako zkušení majitelé hledající hlubší znalosti – existuje nyní jedinečný zdroj: kniha Leonberger – monografie o plemeni od Daniely Pavlovské-Kuntové. Jde o první a dosud nejkomplexnější česky psanou monografii věnovanou výhradně tomuto plemeni. Autorka v ní shrnuje vše podstatné – historii, standard, povahu, výcvik, zdraví, chov i výstavy – a to způsobem, který je srozumitelný jak začátečníkům, tak zkušeným odborníkům.

Rozhodnout se pro leonbergera je rozhodnutí, které se nedělá unáhleně. Je to závazek – časový, finanční i emocionální. Leonberger potřebuje váš čas, vaši pozornost, vaši trpělivost a vaši lásku. A on vám to vše vrátí stonásobně.

Vrátí vám ranní procházky v mlze, kdy jdete vedle obrovského zlatého psa a cítíte, že svět je v pořádku. Vrátí vám večery na gauči, kdy vám položí těžkou hlavu do klína a vydechne spokojeně. Vrátí vám pohledy kolemjdoucích, kteří se zastaví a ptají se: „To je ale krásný pes – co je to za plemeno?" Vrátí vám přátelství, která vzniknou v kynologickém kroužku, na výstavě nebo na březích rybníka, kde váš leonberger s radostí skočí do vody.

Leonberger není jen pes. Je to způsob života. Je to lev v srdci a beránek v duši – a jakmile jednou vstoupí do vašeho života, už si nedokážete představit, jak jste bez něj žili.

Chcete se o leonbergerovi dozvědět víc? Sáhněte po knize Leonberger – monografie o plemeni od Daniely Pavlovské-Kuntové – průvodci, který vám o tomto výjimečném plemeni řekne vše, co potřebujete vědět.