Nejdůležitější zásada hned na začátku kapitoly: „Dopřejte mláděti dostatek času“.
Papoušci patří k těm nemnohým druhům ptáků, u nichž byla prokázána pomoc rodičů při klubání. Niemann (1999) podrobně popisuje, jak samička andulky vlnkované (Melopsittacus undulatus) okusuje během klubání skořápky vajec, aby tak usnadnila mláděti cestu z vejce.
Autor publikace Umělá inkubace a ruční odchov mláďat Matthias Reinschmidt říká: Měl jsem příležitost to pozorovat i u svého amazoňana žlutolícího. Samička přitom opatrně ohryzávala skořápku v naklovaných místech. Mládě mezitím vydávalo z vejce velmi silné kontaktní volání, takže by se již dalo hovořit o navazování kontaktu z vejce mezi mládětem a matkou. Nakolik je rodič tímto kontaktním voláním povzbuzován, aby mláděti aktivně pomáhal při klubání otevíráním skořápky, to se lze zatím jen dohadovat.
Mládě je v normálním případě samozřejmě schopno se z vejce vyklubat samo a není odkázáno na aktivní pomoc matky. Na druhé straně může s její pomocí počítat, pokud se při klubání vyskytnou nějaké potíže. Při umělém líhnutí papouščích vajec bychom proto měli být také připraveni, že se mládě případně nebude schopno vysvobodit z vejce samo a bude odkázáno na pomoc zvenčí. Pokud se mu této pomoci při klubání nedostane, dříve či později ve vejci uhyne.
Co se v článku dozvíte?
Kdy zahájit pomoc mláděti při klubání?
Jak může chovatel aktivně zasáhnout do klubání, aby mláděti pomohl z vejce?
Nejčastěji kladené otázky - FAQ: Pomoc mláďatům při klubání
Kdy zahájit pomoc mláděti při klubání?
Abychom zahájili pomoc při klubání ve správném okamžiku, je velmi důležité mít znalosti o trvání inkubace, respektive o stáří inkubovaných vajec. V normálním případě bychom měli mláďatům poskytnout možnost přirozeného vyklubání. Je-li však dosaženo časového rámce normálního trvání inkubace a mládě neprojevuje žádné snahy dostat se z vejce ven, měli bychom bezpodmínečně zasáhnout, abychom neriskovali jeho smrt ve vejci.
- Zásah a aktivní pomoc ošetřovatele při klubání vyžadují tyto situace:
Uplynula normální doba inkubace a mládě ještě nenaklovlo vejce. Přitom už sice může pípat, nebo je naopak příliš oslabené, anebo přece jen není ve vývojovém stádiu, kdy by bylo připraveno se vyklubat, že nevydává žádné zvuky. Když si vejce přidržíme u ucha, často uslyšíme tiché křupání, které svědčí o dosud marných pokusech mláděte naklovnout skořápku zevnitř. - Uplynula normální doba inkubace, mládě sice zevnitř naklovlo skořápku, ale zůstává u jednoho naklovnutého místa. Tady bývá často na vině inkubace v příliš suchém prostředí, protože mládě skořápku sice naklovne, ale přilepí se na vnitřní blánu, a tak se nemůže ve vejci otáčet a naklovávat skořápku kolem dokola.
Vejce bylo kvůli poškození zalepeno lepidlem, a mládě se teď snaží naklovnout skořápku zrovna na zalepeném místě.
Jak může chovatel aktivně zasáhnout do klubání, aby mláděti pomohl z vejce?
Cílem každé pomoci při klubání je „přivést na svět“ zdravé mládě. Abychom získali přesný přehled o stavu mláděte a jeho připravenosti k vyklubání, musíme vejce nejprve prosvítit. Přitom můžeme rozpoznat, zda již mládě začalo s plicním dýcháním a zda byla proražena vnitřní blána. Náznakem lze rozpoznat i polohu hlavičky a zobáčku. Když je vejce naklovnuté, nachází se zobáček většinou přímo pod naklovnutým místem.
Tento první hrubý přehled je důležitý proto, abychom mohli ve druhém kroku vejce otevřít. Bylo by nesprávné chtít otevřít vejce v naklovnutém místě, protože tím většinou mládě připravíme o možnost, aby se přece jenom ještě vysvobodilo z vejce samostatně. Jestliže naklovnuté místo zvětšíme odstraněním nalomených kousků vápnité skořápky, připravíme mládě o protitlak zobáku a hlavičky, díky němuž se může ve vejci otáčet. Proto bychom měli vejce opatrně napíchnout preparační jehlou (silnější jehlou upevněnou v držáku a kousek skořápky jehlou mírně pozvednout, aby se dal dobře odstranit pinzetou. Musíme dávat pozor, abychom jehlu nevbodli příliš hluboko do vejce a mládě neporanili.
Před otevřením musíme, jak již bylo řečeno, vejce opatrně prosvítit, obzvlášť proto, abychom našli na tupém konci vejce místo, na kterém mládě dosud neproniklo do vzduchové komůrky. Tady je pak dostatek místa k otevření skořápky – jestliže sem omylem vbodneme jehlu trochu hlouběji, nemůže se nic stát, protože se pod ní nachází vzduchová komůrka. Rozšíření prvního otvoru vytvořeného preparační jehlou, který můžeme nazvat i malým průzorem, bychom měli provést opatrně pinzetou.
První otvor bychom měli nyní rozšířit na průměr cca 2 až 3 mm, abychom dostatečně dobře viděli situaci ve vejci a mohli ji posoudit. Nejprve uvidíme bílou vnitřní blánu vajíčka, kterou je mládě obaleno. Případně můžeme vidět i zobáček, který již trochu prorazil vnitřní blánu, a nad špičkou zobáčku můžeme spatřit naklovnuté místo zevnitř.
Nyní bychom měli 1ml injekční stříkačkou nanést na vnitřní blánu vajíčka několik kapek fyziologického roztoku (NaCl – k dostání v každé lékárně) zahřátého na 37 °C. Když na stříkačku nasadíme malou jehlu, dá se roztok lépe dávkovat. Abychom roztok, který v malé stříkačce velmi rychle chladne, udrželi během celého procesu na stejné teplotě, měli bychom ho postavit do skleničky s teplou vodou, protože tam tak rychle nevychladne. Díky roztoku NaCl se bílá suchá blána vajíčka zprůhlední a my uvidíme, jestli v jejích cévách ještě obíhá krev. Je-li tomu tak, znamená to, že ještě nenadešel správný okamžik vyklubání. Teprve až už v těchto cévách žádná krev nebude, měli bychom pokračovat dalším zvětšováním kontrolního otvoru.
Slabým, nebo díky příliš suché inkubaci silně dehydrovaným, mláďatům můžeme dát i několik malých kapek fyziologického roztoku do zobáčku ještě ve vejci; to mláďata nesmírně povzbudí. Krmení bychom však ve vejci neměli provádět v žádném případě, protože živin má mládě určitě ještě dost díky zásobě žloutku. Pouze ztráta kapaliny v důsledku špatné inkubace může mít za následek dehydrataci mláděte, kterou lze zvrátit právě podáním NaCl. NaCl dokáže působit „opravdové zázraky“, a proto by neměla chybět u žádného chovatele, který se zabývá i umělou inkubací vajec.
Když máme nyní blánu vajíčka navlhčenou a zjistíme, že je ještě protkána plnými cévami, musíme vejce nejprve uzavřít, než ho vrátíme zpátky do líhně. Jinak by velmi rychle vyschlo. Na uzavření vejce použijeme jednoduchou lepicí pásku, přistřihneme ji nůžkami na správnou velikost a vejce jí zalepíme. Lepicí páska by měla být asi o půl centimetru větší, než otvor ve vejci, aby ho dobře zakrývala. Neměla by ovšem být tak velká, aby zakrývala velkou část vejce,
protože jinak by bránila správné výměně plynů skrz přelepené póry.
Díky otvoru ve vejci zažehnáme akutní nebezpečí udušení, k němuž často dochází u „přenošených“ mláďat, protože novým otvorem byl přiveden dostatek čerstvého kyslíku.
Nejdéle každé dvě hodiny bychom měli otevřené vejce kontrolovat, abychom zjistili, jak pokračuje klubání. Současně při každé kontrole opět navlhčíme blánu vajíčka fyziologickým roztokem. Sklenici s vodou, do které je umístěna stříkačka s roztokem, můžeme mezitím nechávat v líhni, aby si udržovala správnou teplotu.
Když už cévy ve vnitřní bláně vajíčka nejsou prokrvené, nadešel čas, abychom vejce otevírali dál. Máme-li nyní větší otvor, můžeme pinzetou odstranit i již neprokrvenou blánu, která ještě pokrývá mládě. U čerstvě navlhčené blány to jde docela dobře. Tím většinou odkryjeme oblast hlavičky; v této fázi už můžeme odkrýt i křidélko. Když nyní velmi opatrně pozvedneme hlavičku mláděte, můžeme se podívat do břišního prostoru. Tady by už neměly být znát žádné cévy ani zbytek žloutku. Není-li tomu tak, znamená to, že pták ještě není připravený k vyklubání, a my musíme vrátit vejce do líhně. Jelikož je však otvor nyní také příliš velký na lepicí pásku (mládě by se na ni mohlo přilepit), můžeme přes otevřenou část vejce položit kousek průhledné potravinářské fólie, jaká se běžně používá v domácnosti, a připevnit ji velmi malými kousky lepicí pásky. Jinou možností by bylo zvlhčování mláděte každou půlhodinu, aby nevyschlo. Pokud zvlhčování nebudeme provádět, blána vajíčka přischne k mláděti, ztuhne a zabrání mláděti, aby se vysvobodilo samo.
Když jsou všechny cévy v bláně vyprázdněné a žloutek vtažený, můžeme mládě odkrýt natolik, aby se z vejce dala vytáhnout jeho hlavička. Když ho v této poloze položíme v malé plastové misce vyložené savým papírem do líhně, mládě se zpravidla během několika minut vysvobodí z vejce samo. Samozřejmě ho můžeme také vyjmout z vejce ručně, autor však, pokud to jde, tento krok nechává na mláděti samotném. Jestliže u pupku visí ještě drobné vyprázdněné zbytky cév, dají se čerstvě vyklubanému mláděti klidně odstřihnout. Nezbytné je provést vydezinfikování pupku roztokem jódové tinktury.
Cenné rady a tipy
- Tip 1: To nejdůležitější, co u pomoci při klubání potřebujeme, je čas. Vejce, se kterým pracujeme v časové tísni a uspěchaně, je často otevřeno příliš brzy, nebo jsou z nepozornosti narušeny cévy v bláně vajíčka, což může mít fatální následky, jako např. vykrvácení.
- Tip 2: Máme-li vejce, ze kterého se mládě nemůže vyklubat samo, měli bychom použít na pomoc při klubání výše popsané metody. Přitom vždy vyjímáme vejce z líhně, ale při manipulaci bychom měli vždy dbát na to, aby příliš nevychladlo, protože při pokojové teplotě kolem 20 °C vejce, které je v líhni v teplotě asi 37 °C, velmi rychle chladne. Vejce, kterému pomáháme s klubáním, bychom proto neměli nikdy vyjímat z líhně na více než pět minut, pak by mělo mít vždy dostatek času na to, aby se opět vrátilo na teplotu 37 °C. Jinou možností je používat během pomoci s klubáním mimo líheň tepelný zářič. Ten by ovšem měl být nastavený tak, aby teploty v oblasti ošetřovaného vejce nepřesáhly 37 °C, protože jinak by mohlo být klubající se embryo poškozeno horkem.
- Tip 3: Během pomoci při klubání zacházejte vždy velmi opatrně s pinzetou nebo jinými nástroji. Navíc je vždy používejte pouze sterilní. Z nepozornosti dochází až příliš snadno k poranění cévy nebo mláděte ve vejci.
- Tip 4: Pokud během pomoci při klubání neúmyslně poraníme cévu, protože ještě nenadešel správný čas klubání a vnější cévy dosud nebyly vyprázdněné, můžeme krvácení zastavit prostředkem na zástavu krvácení, který bychom si měli speciálně pro tento účel obstarat předem u veterináře.
Kdy je nutné zasáhnout do klubání a pomoci mláděti z vejce? Zásah je nutný ve třech situacích: (1) uplynula normální doba inkubace a mládě dosud nenaklovlo vejce, (2) mládě sice naklovlo skořápku, ale zůstává u jednoho místa a nemůže se otáčet, (3) vejce bylo kvůli poškození zalepeno lepidlem a mládě se snaží naklovnout právě zalepené místo. Pokud pomoc nepřijde, mládě dříve či později ve vejci uhyne.
Jsou papoušci schopni se vyklubat sami, nebo potřebují pomoc rodičů? Mládě papouška je v normálním případě schopno vyklubat se samo a není odkázáno na aktivní pomoc matky. U papoušků však byla prokázána pomoc rodičů – samička například okusuje skořápku v naklovaných místech a usnadňuje mláděti cestu ven. Při umělém líhnutí proto musíme být připraveni mláděti pomoci místo matky.
Jaký je první krok při pomoci mláděti při klubání? Prvním krokem je vejce opatrně prosvítit. Díky tomu zjistíme, zda mládě začalo s plicním dýcháním, zda prorazilo vnitřní blánu, a rozpoznáme polohu hlavičky a zobáčku. Teprve na základě tohoto přehledu přistupujeme k otevření vejce.
Proč se vejce neotevírá v naklovnutém místě? Otevření vejce v naklovnutém místě je chyba – mládě bychom připravili o protitlak zobáku a hlavičky, který potřebuje k otáčení ve vejci, a o možnost vysvobodit se samostatně. Vejce proto otevíráme na tupém konci, kde je vzduchová komůrka a dostatek bezpečného prostoru.
Jak bezpečně otevřít vejce bez poranění mláděte? Skořápku opatrně napíchneme sterilní preparační jehlou a kousek skořápky mírně pozvedneme, aby se dal odstranit pinzetou. Jehlu nesmíme vbodnout příliš hluboko. Vytvořený otvor rozšíříme na průměr asi 2–3 mm, abychom dobře viděli situaci uvnitř.
K čemu slouží fyziologický roztok (NaCl) při klubání? Roztok NaCl zahřátý na 37 °C naneseme na vnitřní blánu vajíčka. Blána se zprůhlední a my zjistíme, zda v jejích cévách ještě obíhá krev. Pokud ano, správný čas klubání ještě nenadešel. Slabým nebo dehydratovaným mláďatům můžeme podat několik kapek roztoku i do zobáčku ve vejci – výrazně je to povzbudí.
Kdy je mládě papouška připravené k vyklubání? Tehdy, když cévy ve vnitřní bláně už nejsou prokrvené a žloutek je vtažený. V tu chvíli můžeme mládě odkrýt natolik, aby šla vytáhnout hlavička. Když vejce v této poloze položíme do líhně, mládě se obvykle během několika minut vysvobodí samo.
Můžeme mládě ve vejci krmit? Ne. Krmení ve vejci se nesmí provádět, protože mládě má dost živin ze zásoby žloutku. Podávat lze pouze fyziologický roztok, a to jen při dehydrataci způsobené špatnou inkubací.
Co dělat, když cévy v bláně ještě obsahují krev? Vejce musíme uzavřít a vrátit do líhně, jinak rychle vyschne. Otvor přelepíme lepicí páskou o asi 0,5 cm větší, než je otvor – ne však tak velkou, aby zakryla velkou část vejce a bránila výměně plynů. Otevřené vejce pak kontrolujeme nejdéle každé dvě hodiny a při každé kontrole blánu znovu navlhčíme fyziologickým roztokem.
Jak dlouho může být vejce mimo líheň? Vejce bychom neměli vyjímat z líhně na více než 5 minut, protože při pokojové teplotě (kolem 20 °C) velmi rychle chladne oproti 37 °C v líhni. Po každém zásahu musí mít dostatek času se opět ohřát na 37 °C. Alternativou je práce pod tepelným zářičem, který však nesmí překročit 37 °C.
Jak ošetřit čerstvě vyklubané mládě? Pokud u pupku visí drobné vyprázdněné zbytky cév, můžeme je odstřihnout. Nezbytné je vydezinfikovat pupek roztokem jódové tinktury.
Co dělat, když při pomoci poraním cévu? Pokud omylem poraníme cévu (protože správný čas ještě nenadešel a vnější cévy nebyly vyprázdněné), krvácení zastavíme prostředkem na zástavu krvácení. Ten bychom si měli předem obstarat u veterináře.
Jaké jsou nejčastější chyby při pomoci při klubání? Nejčastější chybou je spěch a otevření vejce příliš brzy. Z nepozornosti snadno dojde k narušení cév v bláně, což může způsobit fatální vykrvácení mláděte. Vždy proto používejte pouze sterilní nástroje a pracujte opatrně.
Jaká je nejdůležitější zásada při pomoci mláděti při klubání? Dopřejte mláděti dostatek času. Vejce, se kterým pracujeme ve spěchu, je často otevřeno příliš brzy nebo jsou narušeny cévy – v obou případech hrozí ztráta mláděte.
Kde seženu knihu Matthiase Reinschmidta Umělá inkubace a ruční odchov papoušků? Tuto knihu si můžete objednat přímo v eshopu Nakladatelství Dona, které knihu vydalo.
Autor článku: Alena Doležalová - publicistka, s použitím textů z knihy Matthiase Reinschnmidta Umělá inkubace a ruční odchov papoušků.