Článek vychází z monografie Ivany Lupečkové vydané Nakladatelstvím Dona

Dobrman. Elegantní silueta, hrdé držení těla, inteligentní pohled a přirozená bdělost. Jedno z nejpůsobivějších plemen světa, které si získává srdce milovníků psů po celém světě. Pokud uvažujete o pořízení dobrmana, nebo ho již máte doma a chcete mu lépe porozumět, tento článek je přesně pro vás. Provede vás historií plemene, jeho standardem, výchovou, výcvikem, zdravím i péčí – od štěněte až po stáří.

Příběh dobrmana začíná v druhé polovině 19. století v německém městě Apolda v Durynsku. Za vznikem tohoto výjimečného plemene stojí muž jménem Karel Friedrich Louis Dobermann – daňový úředník a vybírač daní, který při své práci potřeboval spolehlivého, odvážného a přitom dobře ovladatelného psa pro osobní ochranu.

Přibližně v letech 1870–1890 začal Dobermann cíleně křížit různá dostupná plemena. Kynologové se dodnes přou o přesné složení genů, ale předpokládá se, že do základu šlechtění vstoupily:

Výsledkem byl pes, jaký svět ještě neviděl – rychlý, svalnatý, inteligentní, odvážný a přitom hluboce věrný svému majiteli. Po Dobermanově smrti v roce 1894 převzali šlechtění nadšení kynologové a v roce 1899 byl v Apoldě založen první klub chovatelů dobrmana. Plemeno bylo pojmenováno na počest svého tvůrce.

Ve 20. století se dobrman rychle rozšířil jako policejní, vojenský a záchranářský pes po celém světě. Postupem času si získal místo i v rodinách jako věrný společník a spolehlivý ochránce domova. V České republice má chov dobrmanů dlouhou tradici a těší se trvalé oblibě mezi kynology i sportovními výcvikáři.

Dobrman je zařazen v FCI skupině 2 (pinčové, knírači, molosoidní a švýcarští salašničtí psi). Mezinárodní kynologická federace (FCI) přesně definuje, jak má ideální dobrman vypadat a jakou mít povahu.

Dobrman je středně velký až velký, silný a svalnatý pes, který přes svou mohutnost působí elegantně a ušlechtile. Hrdé držení těla, pevný hřbet a hluboký hrudník – to vše vytváří obraz psa síly a sportovní krásy zároveň.

Dlouhá, suchá, klínovitého tvaru s dobře vyvinutým čelistním svalstvem. Čelo je spíše ploché, přechod čela do čenichu (stop) mírný, ale zřetelný.

Středně velké, oválné, tmavé. U hnědých jedinců mohou být oči poněkud světlejší.

Přirozeně trojúhelníkové, klopené, nasazené poměrně vysoko. Kupírování uší je v mnoha zemích včetně ČR zakázáno a FCI preferuje přirozený vzhled.

Nasazen vysoko, přirozeně dlouhý, štíhlý, postupně se zužující. Kupírování ocasu je rovněž v řadě zemí legislativně zakázáno.

Krátká, tvrdší, hladce přilehlá, bez podsady. Dodává psu hladkou, elegantní siluetu a je nenáročná na údržbu.

FCI uznává u dobrmana dvě základní barvy:

Pálení musí být ostře ohraničené a nachází se nad očima, na lících, na čenichu, na hrdle, předhrudí, na končetinách a pod ocasem. Barvy jako „modrá" nebo „Isabella (fawn)" nejsou v rámci FCI standardu pro Evropu uznávány.

Podle FCI standardu je dobrman:

Standard klade důraz na střední temperament a střední ostrost – dobrman má být schopen reagovat s odvahou, nikoli však bezdůvodně agresivně. Vyžaduje zkušeného majitele, důsledné vedení a každodenní fyzickou i psychickou aktivitu.

Rozhodnutí pořídit si dobrmana je závazkem na celý psí život. Prvním krokem je výběr zdravého štěněte od ověřeného chovatele – ideálně od chovatele registrovaného u Klubu chovatelů dobrmanů, který dbá na zdravotní prověřování rodičovských jedinců.

Při výběru štěněte sledujte:

Dobrman je inteligentní pes s vysokou potřebou práce a kontaktu s člověkem. Výchova musí začít od prvního dne – důsledně, laskavě, ale pevně. Základní poslušnost, socializace s lidmi i jinými zvířaty a zvykání na různé podněty jsou klíčové pro vyrovnaného dospělého psa.

Výcvik dobrmana může zahrnovat i výcvik k obraně – toto plemeno má k ochranářské práci přirozené předpoklady. Vždy by však měl probíhat pod vedením zkušeného výcvikáře.

Dobrman je atletické plemeno s vysokými energetickými nároky. Správná výživa je základem jeho zdraví, kondice a dlouhého života.

Zásady výživy dobrmana:

Každodenní péče o dobrmana je díky jeho krátké srsti nenáročná

• Srst stačí kartáčovat 1–2× týdně
• Pravidelná péče o zuby (kartáček nebo dentální pamlsky)
• Kontrola a stříhání drápů
• Čištění uší a kontrola očí
• Koupání dle potřeby – příliš časté koupání narušuje přirozenou ochranu srsti

🏥 Zdravotní problematika dobrmanů

Jako u každého plemene, i u dobrmana existují specifická zdravotní rizika, která by měl každý majitel znát.

Nejčastější zdravotní problémy dobrmanů:

Preventivní opatření:

Výstavní kariéra dobrmana může být skvělým způsobem, jak ověřit kvalitu svého psa a porovnat ho s ostatními jedinci plemene. Výstavy psů jsou zároveň důležitou součástí kontroly kvality chovu.

Co výstava obnáší:

Příprava na výstavu zahrnuje pravidelný výstavní výcvik – pes musí umět klidně stát při prohlídce rozhodčím, správně se pohybovat na vodítku a být zvyklý na hluk a přítomnost mnoha lidí i psů.

Zodpovědný chov dobrmanů stojí na pevných základech genetiky a plemenné práce. Každý chovatel by měl rozumět základním principům dědičnosti, aby mohl přispívat ke zdraví a kvalitě plemene.

Klíčové principy:

Moderní chov dobrmanů usiluje o zachování pracovních vlastností plemene při současném tlumení přílišné ostrosti a nervozity, s důrazem na stabilní, vyrovnaný temperament vhodný pro rodinný život i sportovní kynologii.

Rozhodnutí o chovu je velká zodpovědnost. Celý proces od výběru vhodného partnera až po předání štěňat novým majitelům vyžaduje čas, znalosti a péči.

Krytí:

Porod:

Odchov štěňat:

Dobrman se dožívá průměrně 10–13 let. Stárnoucí pes si zaslouží stejnou – ne-li větší – péči a pozornost jako v mladých letech.

Jak se mění potřeby starého dobrmana:

Stáří psa je přirozenou součástí společného života. S láskyplnou péčí a pravidelnou veterinární kontrolou můžete svému dobrmanovi zajistit důstojné a spokojené stáří.

Vše výše popsané a mnohem více najdete v monografii Ivany Lupečkové Dobrman, vydané nakladatelstvím Dona. Autorka v ní předává své hluboké znalosti a praktické zkušenosti s tímto výjimečným plemenem – od výběru štěněte přes výcvik k obraně až po genetiku a chov. Kniha je nepostradatelným průvodcem pro každého, kdo chce dobrmana skutečně poznat, pochopit a správně vést.

Nakladatelství Dona vydalo více kynologických publikací, podívejte se do kategorií Kynologie a Chovatelství.