Detailní popis produktu

Věděli jste, že i na berním úřadě se lze smát? Tato kniha to dokazuje na každé stránce! 

Daně s úsměvem je jedinečná sbírka humorných povídek a vzpomínek přímo z prostředí berních úřadů. Pokud si myslíte, že daně jsou nudné, suché a nezáživné téma, tahle kniha vás přesvědčí o pravém opaku. Nahlédněte za oponu světa „berňáků", poznejte jejich každodenní radosti i strasti, a hlavně – zasmějte se od srdce!

Kniha Daně s úsměvem boří  mýtus toho, že je prostředí berního úřadu nudné, jednou provždy. Je to literární důkaz toho, že humor si najde cestu i tam, kde by ho nikdo nehledal – mezi daňovými přiznáními, výkazy, kontrolami a metodickými pokyny. Autor Václav Boněk s laskavým nadhledem, bystrou pamětí a nezaměnitelným smyslem pro humor otevírá dveře do světa, který zná jen málokdo zevnitř, a přináší autentické, vtipné a mnohdy až neuvěřitelné příběhy z každodenního života na berním úřadě.

Každá kapitola přináší jiný pohled na svět daní a těch, kdo je vybírají. Pojďme se podívat, co vás uvnitř čeká:

Proč jsme „berňáci" – Odkud pochází toto lidové označení a proč se ujalo? Kapitola odhaluje historické i jazykové kořeny přezdívky, která se stala součástí české slovní zásoby, a vysvětluje, proč ji sami úředníci přijali za svou.

Berně a berňáci očima jiných – Jak vidí berní úřad a jeho pracovníky okolní svět? Tato kapitola přináší pohled zvenčí – od sousedů, přátel, rodinných příslušníků i náhodných kolemjdoucích. Výsledek? Překvapivý, dojemný a především velmi vtipný.

Jak jsme se jmenovali – Názvy institucí, oddělení a pracovních pozic se v průběhu desetiletí měnily jako na běžícím pásu. Tato kapitola je malou jazykovou i historickou exkurzí do světa úředního názvosloví, která vás zaručeně pobaví.

O šéfech nejvyšších – Každý úřad má svého šéfa. A každý šéf má své zvláštnosti, manýry a nezapomenutelné hlášky. Autor vzpomíná na nadřízené s humorem, respektem i lehkou dávkou nostalgie. Poznáte v některém z nich svého vlastního šéfa?

O panských kočích – Tajemně znějící název skrývá kapitolu o řidičích služebních vozidel, kteří byli neodmyslitelnou součástí úředního života a jejichž historky by vydaly na samostatnou knihu.

Daně a ženy – Ženy tvořily páteř berních úřadů po celá desetiletí. Tato kapitola vzdává hold jejich pracovitosti, trpělivosti a – co je pro knihu typické – i jejich nezapomenutelným vtipným momentům v práci.

Daně v umění – Věřili byste, že daně inspirovaly umělce? Malíře, básníky, satiriky i karikaturisty? Tato kapitola mapuje překvapivé průsečíky světa daní a světa umění, a to s patřičnou dávkou nadsázky.

Jak jsem učil daně – Výuka daňového práva a praxe není vždy suchá teorie. Autor vzpomíná na své pedagogické zkušenosti s humorem sobě vlastním – na studenty, jejich dotazy, omyly i geniální nápady.

Jak je důležité býti pohotovým – Inspirováno Oscarem Wildem? Možná trochu. Ale především jde o kapitolu plnou situací, kdy pohotová reakce zachránila situaci – nebo ji naopak dokonale zkomplikovala.

Jak jsme se radili – Porady, schůze, jednání. Neodmyslitelná součást každého úřadu. Autor s humorem popisuje, jak taková porada vypadala v praxi, co se na ní skutečně řešilo a co zůstávalo nevyřčeno.

Jak se vařilo kafe – Příprava ranní kávy na pracovišti je rituál, který zná každý zaměstnanec. Na berním úřadě však tento zdánlivě banální úkon nabýval rozměrů hodných samostatné kapitoly.

Jak jsme se stravovali – Obědy v závodní jídelně, svačiny přinesené z domova, slavnostní tabule při výročích – stravování na úřadě mělo svá pevná pravidla, výjimky i legendy.

Jak se jezdilo na služební cesty – Služební cesty jsou kapitolou samy o sobě. Autor vzpomíná na cesty po celé republice, na ubytování v různé kvalitě, na kolegy spolucestující i na dobrodružství, která nikdo neplánoval.

Jak se fendovalo – Termín, který možná neznáte, ale po přečtení této kapitoly ho budete používat. Jde o specifický úřední fenomén, který autor popisuje s bravurou zkušeného vypravěče.

Jak se chodilo do penze – Odchod do důchodu je na každém pracovišti událost. Na berním úřadě to byl rituál plný dojemných i komických momentů, loučení, řečí a darů, které ne vždy odpovídaly představám odcházejícího.

Jak se kdysi školili a „školili" noví pracovníci – Uvozovky v názvu napovídají, že ne vše, co se nazývalo školením, bylo školením v pravém slova smyslu. Tato kapitola odhaluje neoficiální způsoby, jakými se noví kolegové učili praxi.

Jak se soutěžilo – Soutěže na pracovišti – v socialistické éře povinné, později dobrovolné. Autor vzpomíná na soutěžní klání s humorem a nadhledem člověka, který to celé zažil na vlastní kůži.

O lihových nápojích – Kapitola, která mluví sama za sebe. Alkohol a úřad – téma, o kterém se nemluví nahlas, ale které existuje. Autor se ho nebojí pojmenovat – a to s patřičnou dávkou vtipu.

Musím rozumět daním, abych knihu pochopil? Vůbec ne. Kniha nevyžaduje žádné odborné znalosti. Daňové prostředí je jen scénou – příběhy jsou lidské a srozumitelné každému.

Ocení ji i lidé, kteří na berním úřadě nikdy nepracovali? Rozhodně ano. Každý, kdo někdy pracoval v kanceláři, zažil poradu, dojel na služební cestu nebo přežil nástup do nového zaměstnání, najde v knize situace, které důvěrně zná.

Je vhodná jako dárek? Skvěle poslouží jako originální a neotřelý dárek – zvláště pro kolegy, účetní, daňové poradce, úředníky nebo kohokoliv, kdo má smysl pro humor a rád čte.

Hodí se i pro mladší čtenáře, kteří éru „berňáků" nezažili? Ano. Kniha nabízí autentický pohled do světa, který se rychle mění a z velké části již zanikl – je to zároveň humorný dokument doby.

Kolik kapitol kniha obsahuje a jak jsou uspořádány? Kniha má patnáct kapitol, každá se věnuje jinému tématu z úředního života – od historického původu slova „berňák" přes porady, kávu, obědy, služební cesty až po odchody do penze.

Co znamená kapitola „O panských kočích"? Jde o historky o řidičích služebních vozidel, kteří byli neodmyslitelnou součástí úředního světa a jejichž příběhy by vydaly na samostatnou knihu.

Co se skrývá pod pojmem „fendování"? Termín, který možná neznáte – ale po přečtení příslušné kapitoly ho budete používat. Jde o specifický úřední fenomén, který autor popisuje s bravurou zkušeného vypravěče.

Věnuje se kniha i ženám na berních úřadech? Ano, celá jedna kapitola vzdává hold ženám, které tvořily páteř berních úřadů po celá desetiletí – jejich pracovitosti, trpělivosti i vtipným momentům z každodenní praxe.

Je v knize i něco o umění? Překvapivě ano. Kapitola Daně v umění mapuje průsečíky světa daní s tvorbou malířů, básníků, satiristů i karikaturistů – s patřičnou dávkou nadsázky.

Je humor v knize srozumitelný i lidem mimo úřednické prostředí? Ano. Situace jako ranní káva na pracovišti, závodní jídelna, povinné porady nebo nástup nového kolegy zná každý zaměstnanec bez ohledu na obor.

Jsou příběhy skutečné, nebo vymyšlené? Autor čerpá z autentických vzpomínek a zážitků. Příběhy jsou reálné – a právě proto jsou tak vtipné.

Je kniha nějak kritická vůči státní správě nebo úředníkům? Nikoliv útočně. Autor přistupuje ke svému prostředí s respektem a nostalgií – kritika, pokud se objeví, je vždy zabalena do humoru a nadsázky.

Vydalo Nakladatelství Dona ještě další humorné povídky? Ano, vydalo 3 knihy vtipných povídek Davida Vlka z prostředí běžného života Vlk z Gruntu 1 aneb Děti, tatínek se zbláznil, Vlk z Gruntu 2 aneb Podprda k snídani a Vlk z Gruntu 3 aneb Muž za pultem.